| |
Pražský hrad a Hradčany
Hradčany jsou částí Prahy pod Pražským hradem, která byla založena roku 1320. Kromě Pražského hradu se všemi jeho zajímavostmi zde naleznete mnoho dalších míst k vidění - jmenujme např. Loretu, Černínský palác, Arcibiskupský palác, Strahovský klášter, Belveder aj.
|
 Pražský hrad |
Pražský hrad
Již v 80. letech 9. století byl na strategicky výhodném místě založen knížetem z rodu Přemyslovců hrad. V následujících stoletích prodělal četné přestavby. V roce 1918 se Hrad stal sídlem prezidenta Československého státu. Pod záštitou T G. Masaryka byly v areálu Hradu provedeny některé architektonické změny, které řídil významný architekt Josip Plečnik. V prostorách Pražského hradu probíhají rozmanité kulturní akce a výstavy (Císařská konírna, Jízdárna Pražského hradu, Purkrabství), v Obrazárně Pražského hradu je soustředěna obsáhlá sbírka vzácných uměleckých děl. Výměna stráží probíhá každou celou hodinu mezi 5. hodinou ranní a 23. hodinou večerní. Každý den v poledne se koná slavnostní fanfára.
V bezprostřední blízkosti Pražského hradu se můžete ubytovat v Hotel U Brany ****, Praha.
|
|
|
 Královský palác |
Královský palác
Byl sídlem českých králů již od poslední čtvrtiny 9. století. V jeho podzemních prostorách se dochovaly části románského Soběslavova paláce a gotické místnosti. Zde se také konají umělecké výstavy. Na konci 15. století stavitel Benedikt Rejt přistavil známý Vladislavský sál. Ve Vladislavském sálu se v minulosti odehrávaly významné společenské události spojené s reprezentací královského dvora jako např. rytířské turnaje apod. Se sálem sousedí Sněmovna, Ludvíkovo křídlo a místnost České kanceláře. Vstup do královského paláce je zahrnut v jednotné vstupence do areálu Pražského hradu - okruhy A (katedrála sv. Víta, Starý královský palác, bazilika sv. Jiří, Prašná věž, Zlatá ulička/Daliborka), B a C.
|
|
 Klášter svatého Jiří |
Klášter svatého Jiří
Bazilika sv. Jiří patří mezi architektonické skvosty Pražského hradu, svým slohem patří do období románského, do 20. let 10. století. Založil ji kníže Vratislav I. Jsou zde hrobky členů přemyslovské dynastie. Ve 20. století byl klášter zrekonstruován a znovu otevřen byl až v roce 1976. Dnes se nachází v jeho interiérech rozsáhlá expozice Národní galerie zahrnující sbírku Českého umění od gotiky až po baroko. Významnou součást expozice tvoří Rudolfínské sbírky.
|
|
 Katedrála sv. Víta
 Katedrála sv. Víta |
Katedrála sv. Víta
Základní kámen katedrály položil císař Karel IV. roku 1344 na místě bývalé románské rotundy. Katedrála byla zasvěcena českým zemským patronům - sv. Vítu, sv.Václavovi a sv. Vojtěchovi. Katedrála byla postavena v gotickém stylu, císař se nechal inspirovat gotikou francouzskou, zvláště kaplí Saint Chapel v Paříži. Z tohoto důvodu povolal francouzského stavitele Matyáše z Arrasu. Ten řídil stavbu do roku 1352. Po něm převzal vedení stavební hutě slavný architekt a sochař Petr Parléř (do roku 1399). V bouřlivých letech české historie byla stavba pozastavena, v následujících šesti staletích byla postupně dokončována. Definitivně však byla katedrála dokončena až roku 1929 za přispění významných českých umělců. V podzemí je hrobka českých králů. Nádheru gotické katedrály sv. Víta doplňuje bohatě zdobená Svatováclavská kaple. V kapli se nachází tzv. Korunní komora, ve které jsou uloženy české korunovační klenoty.
|
|
 Císařská konírna |
Císařská konírna
V prostorách konírny, která se nachází v přízemí severního křídla Hradu, jsou dnes situovány výstavní prostory. Původně sloužila jako stáje v době vlády císaře Rudolfa II.
|
|
 Zlatá ulička |
Zlatá ulička
Malebná zákoutí Zlaté uličky, lemované malými domky pocházejícími ze 16. století a vestavěnými do pozdně gotického opevnění, uchvátí snad každého návštěvníka. V domku č. 22 krátce pobýval i Franz Kafka. Od 16. stol. sloužily domky hradním řemeslníkům. Dnes jsou zde malé obchůdky se suvenýry a s ukázkami uměleckého řemesla. Vstup do Zlaté uličky je zahrnut v jednotné vstupence na Pražský hrad.
|
|
 Daliborka |
Daliborka
Původní vojenská věž byla postavena v roce 1496 stavitelem Vladislavského sálu Benediktem Rejtem jako součást hradního opevnění Do roku 1781 byla používána jako hradní vězení. Právě podle prvního vězně - Dalibora z Kozojed - získala své pojmenování. Dalibor, uvězněný ve věži, prý hrával na housle tak tklivě, že dojímal okolojdoucí měšťany, kteří mu pak do věže za hru posílali jídlo.
|
|
 Prašná věž Mihulka |
Prašná věž Mihulka
Mohutná věž byla vybudována jako součást opevnění Pražského hradu v 15. století. Projektoval ji stavitel Benedikt Rejt. Později byla používána jako skladiště střelného prachu - odtud také pojmenování “Prašná”. Název “Mihulka” se vžil pravděpodobně až v 19 století. V rudolfínské době zde byla umístěna alchymistická dílna. Od roku 1982 se zde naleznete stálou výstavu věnovanou alchymii a uměleckému řemeslu.
|
|
| |
Obrazárna Pražského hradu
Prostory hradní galerie se nachází v palácovém křídle, které bylo původně využíváno jako stáje. Je zde umístěna znamenitá expozice obsahující díla z Rudolfínských sbírek, např. malby od Tintoretta, Tiziana či Rubense.
|
|
|
 Lobkoviczský palác |
Lobkoviczský palác
V 16. století nechal Krajíř z Krajku vybudovat nový palácový komplex v renesančním duchu. Od roku 1983 je Lobkovický palác součástí Národního muzea, jsou zde uloženy památky z české historie včetně kopií korunovačních klenotů.
|
|
 Královské zahrady a Míčovna |
Královské zahrady a Míčovna
Královské zahrady byly založeny v roce 1534. Otevírají se každý den v 10 hodin za zvuku slavnostních fanfár znějících z Hartigovského pavilónu. Zahrady poskytují příjemné prostředí pro klidné procházky a zdobí je sochařská díla. V jejich areálu je umístěna také královská míčovna, renesanční stavba zdobená sgrafity a freskami s alegorickou tématikou. Míčovna má dnes využití pro koncerty a výstavy. Veřejnosti je přístupná pouze v letních měsících.
|
|
 Letohrádek královny Anny nebo-li Belveder |
Letohrádek královny Anny nebo-li Belveder
Nádherná renesanční stavba vznikla na popud císaře Ferdinanda I. v 16. století na vyvýšeném pódiu. Z letohrádku je pěkný výhled na Prahu. Architektem byl Paolo della Stella, na stavbě se dále podíleli italští mistři a také Bonifác Wohlmut. Před Belvederem se nachází slavná zpívající fontána, kterou v 16. století. vytvořil kovolitec T. Jaroš. Pokud se skloníte pod mísu fontány, zvuky dopadajících kapek budete vnímat jako zvonění zvonů. Měl sloužit pro kratochvíli a zábavu královského dvora. Ferdinand ho nechal vybudovat pro svou manželku Annu.
|
|
 Černínský palác |
Černínský palác
Praha 1, Loretánské náměstí 5, Hradčany
Palác v barokním stylu nechal přestavět hrabě Humprecht Jan Černín v letech 1669 až 1682 podle plánů významného italského architekta F. Carattiho, který se inspiroval manýristickou architekturou severní Itálie. Pro veřejnost bývá otevřen příležitostně v letních měsících. V současné době jsou prostory Černínského paláce využívány jako sídlo Ministerstva zahraničí České republiky.
|
|
 Loreta |
Loreta
Praha 1, Loretánské náměstí 7, Hradčany
V první polovině 17. stol. se páni z Lobkowicz rozhodli postavit Loretu - klášterní komplex s imitací nazaretské svaté chýše (Santa Casa), příbytku Panny Marie, a s chrámem Narození Páně. Návštěvníky jistě zaujme nádherně znějící zvonkohra sestavená z 27 zvonů, které vyzvánějí každou celou hodinu od 8:00 do 18:00 hodin melodii mariánské písně. V areálu kláštera je instalována výstava chrámového pokladu s vzácnými liturgickými předměty, mezi nimiž vyniká tzv. Pražské slunce, na jehož výzdobu bylo použito více než 6000 diamantů. Vstup do areálu je placený.
|
